Hraním se vztahy utužují, často se ale kvůli hře hráči rozhádají a to ovlivní celé hraní týmu jako celku. Přitom je vztah mezi hráči jeden z nejdůležitějších faktorů.

Být nepříjemný a vůdčí, nebo milý a flegmatický

Toť otázka. Hráč který je vůdčí ovlivňuje výkon týmu směrem dopředu (vlastnost zejména kapitána). Často se ale pak stává, že ostatní hráče hra nebaví, daleko méně trénují a často s hrou skončí.

Hráč který je ke všem ostatním milý vytváří příjemné prostředí pro ostatní hráče. Hra se pak stává zábavným relaxem s kamarády. Dá se to ale tímto způsobem někam dotáhnout?

Nejlepší je najít zlatý střed a právě proto je dobré budování teamových vztahů. Při hraní je lepší přiklánět se právě k vůdčím vlastnostem (vždy ale s mírou a konstruktivně). Mimo hru je ale třeba pracovat na dobrých vztazích. V týmu nesmí být ani jedna osoba, která by byla pro ostatní nepříjemnou. Proto je často dobré setkávat se osobně, zajít spolu na pivko, nebo pořádat teamové výlety.

Přesně tímto způsobem se hráči vzájemně poznají a skamarádí. Poznají, že se vzájemně rozumí a to je ke vzájemnému hraní bezpodmínečně důležité.